Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno

 

Smrt je přirozenou a neodvratnou součástí našeho života, a i když se jí většina bojí, někteří se k ní vědomě rychle přibližují.

Pro mne nejsmutněší setkání se smrtí byla rakovina mojí babičky. Bez jakékoliv léčby ji "už" propustili z nemocnice domů tzv. umřít a sestřička pacientku doprovodila slovy: "Kdybyste byla mladší a dala lékaři obálku se stotisíci, tak by se vámi někdo zabýval!" Myslím, že už bylo pozdě a vyřčená slova minimálně zbytečná.

Další smutná stránka tohoto příběhu byla ve skutečnosti, že babička ještě umřít nechtěla. Když jsem ji u lůžka držela za ruku a loučila se s ní, plna hořkých pocitů jsem si slibovala, že takhle tedy ne! Babiččin odchod z tohoto světa mnou natolik otřásl, že ve mě posílil několik předsevzetí:

1. Dbám především na prevenci.

2. Raduji se ze života tak, abych nelitovala náhlého odchodu z něj.

Prevenci neřeším pouze pravidelnými prohlídkami a nečekám, až mi lékař určí nějakou diagnózu, protože pak už může být pozdě. Snažím se zdraví opravdu studovat a vědomě ho podporovat. Jednou mi klientka řekla, že tohle všechno přece musí znát lékař a né ona. Odpověděla jsem jí, že já si vlastního zdraví cením natolik, že zodpovědnost za něj nevkládám pouze do rukou lékaře.

Žije mezi námi i další skupina lidí, kteří ví, že si škodí. Alkohol, cigarety, neřízený způsob života. Nenacházejí dostatečnou motivaci si přestat škodit, jiní bez pevné vůle nedokážou přestat. Možná obojí pramení v nedostatku  uvědomění.  Rodiče nám odborné informace o zdraví nepodali, ve školce ani ve škole jsme se je neučili. Nevyplatí se však celý život na tento fakt vymlouvat.

Náš život stojí za trochu úsilí si základní poznatky osvojit a dodržovat.  

Není toho zase příliš, co by měl člověk o prevenci vědět. Důležité je používat zdravý selský rozum, být vnímavý k tělu, žít střídmě a s láskou k sobě i k ostatním.

Dnešní nabídka obsahuje tuny teorie v podobě knih, pořadů, filmů, přednášek, cvičení, ale je potřeba absolvovat alespoň gram praxe. Teď hned! Žádné zítra už nemusí být!

Jednou jsem slyšela větu - buď sedíte každý večer u televize nebo jste milionář! Já si ji změnila na - buď sedíte každý večer u televize nebo jste zdraví! Ale na svých hodinách jógy někdy radím, že když už sedíte u televize, posaďte se na karimatku nebo deku a zacvičte si!

Více o cvičení nebo prevenci zdraví se můžete dovědět na ozdravném semináři Léto v Beskydech ( 5.-8.7.) nebo na pravidelných lekcích jógy každou středu v 8h v Józe pod věží.

Nejkrásnější den vašeho života přeje Miluška.

 

 

---

---

Sdílet